Menu
Zámek Přílepy
Přílepy
Zámek Přílepy

Webové stránky se upravují...

O zámku

Původní obydlí našich předků se připomíná již v 9. století za současnou vesnicí u potoka Mojena. Tato osada nesoucí název „Hynčina“ však vlivem pustošení uherských kmenů postupem času zcela zanikla. Současné Přílepy, jak uvádějí „Zemské desky“ v Olomouci vznikly v roce 1278. Majitelem této osady, neboli dvora, byl Jindřich z Přílep. Obec tvořilo několik chalup v okolí návsi ve tvaru podkovy nad tvrzí, později přestavěnou na zámek. V průběhu staletí se vystřídalo mnoho vlastníků Přílep, z nichž nejvýznamnější byli manželé Komínkovi (1758-1778) a rod Seilern-Aspagn (1778-1945).

Původní tvrz byla přestavěna za působení rodu Seilernů v roce 1852. Současnou podobu získal zámek další přestavbou v roce 1885. V držení rodu Seilernů byl až do roku 1945 kdy byl zestátněn. V letech 1955-1994 zde fungovalo gynekologicko-porodnické oddělení. V současnosti je zámek majetkem obce. Přilehlý park vznikal v letech 1850-1892. V současnosti je park upraven a nachází se v něm mnoho vzácných stromů. Zámek i park patří mezi chráněné památky.

Zámek Přílepy

Motto:

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.

Park u zámku v Přílepech

Podle archivních materiálů je existence zahrady doložena již od roku 1830.

V této době byla lichoběžníkového tvaru, který se časem,za působení Josefa Jana hraběte Seilerna,mění a zvětší se o část polí , která se nachází v sousedství. Kolem roku 1871 vzniká přírodně krajinářská zahrada, na mírně zvlněném terénu. V tomto duchu jsou zde zakomponovány procházkové cesty a větší trávníkové plochy, v nichž jsou rozmístěny samostatně rostoucí- (soliterní ) i skupinové výsadby jehličnanů a listnatých stromů. Při zakládání zahrady byly použity dřeviny cizokrajné, ale také domácí druhy, takže vlastně pak utvořily sbírkovou zahradu.

V té době bylo součástí parku i malé jezírko s altánkem v prostřed .

Z této doby je pravděpodobně již vysázen dub červený ( Quercus rubra), (obr. č. 9)pohledově od budovy na konci louky. Jen o něco mladší je vzdálenější nádherný jedinec buk červený ( Fagus silvatica atropurpurea)(obr. č. 10)

Při vchodu do parku hlavní bránou jsou po vaší pravé ruce vzrostlí jedinci javoru, jasanu a lípy srdčité o pár kroků dál jsou pozoruhodné vedle sebe stojící jehličnan- cypřiš hrachonosný ( Chamaecyparis pisifera)(foto č. 2) zajímavý tvarem šištiček, podobné hrachu, odtud český název. Strom je původem z Japonska, kde se někteří jedinci dožívají až 500let. Tento náš strom, je jistě vysázený spolu s dalšími staršími jedinci v parku již více než před 100lety! Další, listnatý a málo známý nahovětvec dvoudomý ( Gymnocladus dioicus ),(foto č. 1) zajímavý rozložením koruny, kroucenými větvemi a také na jaře padajícími hnědými lusky.Tyto plody sice dozrají ještě na podzim, kdy už je celý strom „nahý“, ale opadávají až se strom začne opět zelenat.

Na západní straně poblíž budovy zámku,vás zaujme svým tvarem- jerlín japonský převislý( Sophora japonika pendula), (foto č.4)hned za ním je opět zvláštní strom břestovec západní( Celtis ocidentalis),( foto č. 5),

který kvete na jaře drobnými bílými květy těsně u listů a taktéž podzimní plody,drobné peckovice oranžově hnědé, jako by vyrůstaly přímo z řapíků listu.

( foto č. 7)

Naproti nim po pravé straně chodníku je lípa srdčitá a skupina borovic a proti šácholanu, (Magnolia soulangeana) je nově vysázený muchovník (Amelanchier), jehož letní plody jsou pochoutkou jak pro děti, tak pro ptactvo. Jinak se tomuto stromu také říká – stromová borůvka, právě proto , že chuť těchto plodů skutečně připomíná borůvky.

Jinan dvoulaločný, ( Gingo biloba)(foto č. 4),borovice Vejmutovka (Pinus strobus) spolu s další magnolií, ohraničují louku z jižní strany.

Na jižním mírně svažitém terénu pod budovou zámku je skupina borovic (Pinus strobus,Pinus nigra , Pinus ponderosa,)(foto č.23) Jejichž šišky svou velikostí udivují hodně návštěvníků.( 16) Okraj této části lemují javor klen( Acer pseudoplatanus) a velký jedinec lípy srdčité ( Tilia cordata) (foto č. 8).Dominantou na louce je právě borovice hedvábná- Vejmutovka( Pinus strobus)( foto č. 22). V těchto místech je louka ohraničena skupinami keřů- zimostrázem stálezeleným( Buxus sempervierens), skupinou habrů,( Fraxinus) líp (Tilia) javorů( Acer) až k hranici pozemku. Cestou rozdělená louka je ohraničena skupinou tisů,(Taxus baccata) spolu s pěnišníky stálezelenými (Rhododdendron hybridum)a dřištály červenými (Berberis atropurpurea ), za těmito už se rozkládá květová louka, která je taktéž ze všech stran ohraničena krásnými jedinci dřevin. V průhledu bude po dosažení své velikosti,velmi zajímavý, nově vysázený (asi v 80.letech 20. století)strom ambroň západní ( Liquidambar styraciflua) (foto č. 17- 20) který svým podzimním zbarvením listí upoutá pozornost na tuto část parku. Za tímto stromkem, poblíž jižní cesty je zajímavý dub zimní(Quercus petracea).

Cestou kolem velkého, dnes velmi poškozeného dubu červeného se dostáváme k malému jezírku, nedávno osázenému keři, které budou svým květenstvím po celý rok lákat motýly, ale také návštěvníky parku.

Ještě zpět k dubu červenému- tento strom se k nám dostává ze Severní Ameriky v 90.letech 19.století a je zajímavý právě svými listy , které se na podzim barví do červena a pak také tím, že strom docela nízko rozvětvuje. Mohutné větve a kmen našeho dubu jsou napadené dřevokaznou houbou a je vlastně odsouzený k zániku. Ale příroda je mocná, a tak nám tento nádherný jedinec po sobě ve své blízkosti zanechává mladý stromek,( foto č. 25) který jej časem nahradí.

Pokud půjdeme dál cestou k západu, tak tuto lemují po levé straně skupiny pěnišníků, cesmíny a kaliny, s pozadím tisů. Z druhé strany cesty až k plotu jsou keře zlatice, a dalších nově osázených opadavých,na jaře kvetoucích keřů, které budou v budoucnu krýt betonový základ plotu a z venkovní i vnitřní strany parku tak dělat barevnou linii. Odstraněním některých nemocných a proschlých dřevin se sice více otevře pohled do parku od silnice, ale to jen více přiláká návštěvníky na prohlídku uvnitř této zahrady.

Touto cestou procházíme kolem majestátného jedince- buku červeného ( Fagus silvatica atropurpurea), (foto 10)ten je také pravděpodobně vysázený v době založení parku, má tedy nejméně 130 let. Jen několik metrů od něj roste platan javorolistý ( Platanus hispanica)(foto č. 11). Na protější straně, blíže k plotu jsou pak jedinci pevných habrů obecných ( Carpinus betulus) a javorů horských (Acer pseudoplatanus). Na jihozápadní straně parku byla obrovská lípa, která musela být odstraněna na podzim 2017. Byla silně proschlá a napadena jmelím a pro budoucí úpravu parku nebezpečná svým možným pádem.

Podél plotu na jižní straně parku roste několik dalších jedinců habru obecného, jasanu, javorů a lípy. Na protější straně cesty na sebe upozorní brzy zjara svou výraznou vůní a hrozny bílých květů střemcha obecná( Padus avium).

Pokud opustíme cestu a dáme se přes louku směrem na východ kolem borovice hedvábné, tak se dostaneme ke skupině stromů a keřů vysázených asi v 70.letech 20.století. Jsou tady silně se rozrůstající škumpy ocetné (Rhus typhina), které by původně v tomto parku vůbec neměly být, jsou to jedovaté a silně alergenní rostliny. Ale jejich podzimní zbarvení listů se odráží od tmavých borovic pod budovou zámku a tvoří tak barevně zajímavou skupinu. Tyto jsou vysázeny na místě, kde bylo původně ještě v 60.letech minulého století jezírko s  altánkem vprostřed. Na protější straně louky jsou mezi mladými habry je krásně rozložený jedinec habru převislého,( Carpinus betulas „pendula“)(foto č. 21) a jen kousek od něj statný platan javorolistý (Platanus hispanica)(foto č. 11), Až na konci parku, v rohu sousedícím se zahradou MŠ, je velký, leč dožívající jedinec katalpy trubačovité ( Catalpa bignonioides). Tento jedinec, pravděpodobně také jeden z původních už je nahrazen mladou rostlinou,(foto č. 22) která je ale příliš blízko prostoru, kam se ukládá bioodpad z parku a tvoří se tady kompostní zemina. Žáci místní ZŠ, jej sice oplotili pletivem ale i tak je v nebezpečí poranění .

Vraťme se však směrem k budovám,jež zatím tvoří technické zázemí .Pod cestou na jižní straně této budovy je skupina jedlí bělokorých (Abies alba),smrků pichlavých- stříbrných ( Picea pungens), pokud se po cestě budeme vracet k hlavní budově , tak tu lemují z jedné strany keře dřišťálů červených (Berberis Thunbergii Atropurpurea) a po druhé straně pak blíže k zámku je starší vysázená skupina zimostrázu stálezeleného (Buxus sempervirens),vyžadující si nutnou údržbu a ošetření proti napadení škůdcem- Zavíječem zimostrázovým!

Tak jsme si prošli zahradou zámeckého parku, všimli si alespoň těch jedinců, stromů, keřů, které si zaslouží naši pozornost. V našem parku roste podle znaleckého posudku asi 170 stromů. Mnohé z nich vyžadují bezpečnostní a zdravotní ošetření řezem odborníků. Některé z nich jsou tak napadené jmelím a dřevokaznými houbami, že musí dojít k odstranění těchto jedinců. Na tyto zásahy je zpracován odborný posudek a jen podle něj se bude v budoucnu postupovat. Zpracování posudku a revitalizace parku, tak aby sloužil všem našim občanům i jiným návštěvníkům, aby byl využitelný i pro rodiče s dětmi a seniory ještě chvíli potrvá a bude stát nemalé finance, ale tento skvost naší obce si to zaslouží!!

Fotografie k průvodci

Průvodce parkem

Sbírka

p

 

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Svátek a výročí

Svátek má Rostislav

Předpověď počasí

dnes, pátek 19. 4. 2024
déšť 10 °C 1 °C
sobota 20. 4. déšť se sněhem 8/3 °C
neděle 21. 4. zataženo 8/1 °C
pondělí 22. 4. zataženo 8/0 °C